Od 1.září 2022 musí být odstaveny z provozu kotle, které nebudou splňovat alespoň 3. Spalinovou třídu dle ČSN EN 303-5. Ministerstvo životního prostředí na základě aktualizovaného Plánu zlepšování kvality ovzduší (dále jen PZKO) uvádí, že jen takto lze dosáhnout snížení emisí prachových částic PM 2,5 a PM10 až o 53 % a benzo(a)pyrénu až o 21 % proti současnému stavu ovzduší. Tento plán byl vydán v souladu se zadáním § 9 zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší (dále jen zákon). Zmíněné znečišťující látky jsou do ovzduší vypouštěny majoritně z lokálních topenišť. Zejména z nevyhovujících kotlů a topidel na uhlí a na dřevo. Vzhledem k tomu, že překročení emisních limitů pro jmenované karcinogenní látky představuje vážné ohrožení pro lidské zdraví, stanovuje PZKO řadu opatření včetně plánu pro obce ke snížení znečištění ovzduší z lokálních topenišť. Ještě podrobnější metodika k účinné kontrole plnění požadavků kladených na provozovatele těchto topenišť podle zákona bude doručena obecním úřadům s rozšířenou pravomocí (dále jen ORP nebo magistrát). Na kladenském magistrátu bude zřízena dokonce nová pozice pro pracovníka oprávněného k metodickému řízení obecních úřadů a ke kontrole stavu těchto topenišť.
Cílem tohoto PZKO je jednak přimět provozovatele topenišť k dodržování správného režimu spalování doporučeného výrobcem u vyhovujících topenišť, jednak je motivovat a pomoci při výměně nevyhovujících kotlů za moderní ekologické s výhodnou finanční podporou zvláště pro nízkopříjmové domácnosti. Doporučené jsou kotle automatické i ruční na biomasu a tepelná čerpadla, nebo kombinace obou. Dosud nebylo rozhodnuto, zda bude finanční podpora poskytována na výměnu za plynový kotel kondenzační a dále na instalaci akumulační nádrže u vyhovujících kotlů na dřevo. Harmonogram výzev na „kotlíkové dotace“ včetně podmínek a definice nízkopříjmové domácnosti ze SFŽP (Státního fondu životního prostředí) bude zveřejněn v polovině roku. Má být zaměřen v první řadě na nízkopříjmové domácnosti s nízkou spoluúčastí příjemce. Předpokládaná alokace je 5,5 mld. Kč, což má umožnit výměnu cca 40 tis. kotlů.
Kromě toho jsou další finanční prostředky plánovány z Národního plánu obnovy v programu Nová zelená úsporám. Tam bude však podpora jen 50 % uznatelných nákladů a alokace 8,5 mld. Kč.
Bylo zjištěno, že mezi majiteli zdrojů na tuhá paliva je nízká úroveň informovanosti o správném způsobu provozování těchto zdrojů. Sem patří nejen používání paliva předepsaného výrobcem, ale také správný způsob obsluhy a údržby a nakonec správně provedená kontrola technického stavu a provozu prostřednictvím odborně způsobilé osoby proškolené výrobcem zdroje, která je povinná jednou za 3 roky. Doklad o této pravidelné kontrole je provozovatel povinen předkládat po vyžádání úřadu ORP. V opačném případě se vystavuje riziku pokuty. Odborně způsobilou osobu lze nalézt v „Databázi odborně způsobilých osob“ podle adresy výrobce a typu kotle. Databázi je výrobce podle § 17 zákona povinen aktualizovat do 30 dnů od udělení oprávnění dané osobě. Vyhláškou č. 216/2019 Sb. byl stanoven tzv. referenční limit pro finanční úhradu této periodické kontroly včetně dopravních nákladů do 50 km. Je to 1585,- Kč bez DPH u kotlů starších bez řídící jednotky a 1848,-Kč u moderních s řídící jednotkou.
Správným provozováním a používáním předepsaného paliva je možné dosáhnout významné úspory a prodloužení životnosti zdroje. Naproti tomu nerespektování pokynů a povinností může vést k poškození zdroje a značně zvýšeným emisím znečišťujících karcinogenních látek, které obtěžují široké okolí. Na jednu z falešných představ o vytápění dřevem je nutno zvláště upozornit. Ano, dřevo patří mezi obnovitelné zdroje s příznivou cenou zvláště v době sucha a kůrovcové kalamity. Avšak mezi ekologická paliva se řadí pouze dřevo suché. Již dávno bylo ověřeno, že dřevo je nutno sušit v rozštípaném stavu venku pod přístřeškem nejméně 2 roky. Poté má vlhkost pod 20 % a díky tomu až o 79 % vyšší výhřevnost, než pokácené. V opačném případě dochází ke snížení účinnosti spalování, zanášení teplosměnných ploch zdroje i spalinových cest včetně komína, vzniku karcinogenních emisí v kouři a nakonec zahoření komína s rizikem požáru.
K zákonu č.133/1985 Sb. o požární ochraně byla vydána prováděcí vyhláška č. 34/2016 Sb. o čištění, kontrole a revizi spalinové cesty. Pro vytápění pevnými palivy musí být prováděno čištění 2 x za rok, kontrola 1x za rok. Avšak revize musí být provedena v následujících případech :
Nová spalinová cesta nebo stavební úprava komína
Před připojením spotřebiče do nepoužívané spalinové cesty
Při změně druhu paliva
Před výměnou spotřebiče za jiný druh
Po komínovém požáru nebo po vzniku trhlin
Doklady o čištění, kontrole a případné revizi je provozovatel opět povinen předložit po vyžádání úřadu ORP.
Podle informací odborně způsobilých osob vykazuje až 80 % zdrojů nějaký nesoulad se zákonem o ochraně ovzduší, s pokyny výrobce, či závadu ! Provozovatelé velmi často nerespektují druh paliva předepsaný výrobcem. V kotlech prohořívacích pro spalování koksu a dřeva spalují hnědé uhlí. Nebo naopak v násypných odhořívacích kotlech pro hnědé uhlí spalují dřevo. Oba případy vedou ke sníženému výkonu, zanášení spalinových cest a riziku požáru.
Dalším prohřeškem je nerespektování doporučení výrobce pro instalaci akumulační nádrže. Přitom využívání akumulačních nádrží u kotlů s ručním přikládáním na pevná paliva by mohlo přinést snížení množství karcinogenních emisí PM10 až o 53 % a benzo(a)pyrénu až o 21 %. Problém kotlů na tuhá paliva s ručním přikládáním spočívá zejména v omezené možnosti regulace výkonu. Při škrcení množství spalovacího vzduchu při snaze omezit výkon a častou obsluhu dochází k nedokonalému spalování a nadměrnému vývinu emisí. Proto je žádoucí hoření vyšším výkonem tak, že jeho přebytek slouží k ohřevu akumulační nádrže. Akumulované teplo může být využito i bez provozu kotle jak pro vytápění, tak pro přípravu teplé užitkové vody.
Ing. Jiří Kolrusz, komise životního prostředí.